Nostrifikace a uznání kvalifikace v Česku: kdy ji zaměstnanecká karta opravdu vyžaduje

Nostrifikace je podle MŠMT uznání zahraničního vzdělání jako rovnocenného vzdělání získanému v České republice. Týká se základních, středních, vyšších odborných i vysokých škol. MPSV uvádí, že u regulovaného povolání je nostrifikace dokladu o vzdělání vyžadována vždy, v odůvodněných případech i u povolání neregulovaných. Doklad o kvalifikaci je přílohou žádosti o zaměstnaneckou kartu tam, kde jej pozice vyžaduje.

Regulované a neregulované povolání

Rozdělení povolání je tou první otázkou, která rozhoduje o délce celého náboru. U regulovaného povolání stanoví právní předpis kvalifikační požadavek jako podmínku výkonu práce, takže bez uznání kvalifikace pracovník práci vykonávat nesmí, i kdyby měl platnou zaměstnaneckou kartu a podepsanou smlouvu. Podle MPSV se v těchto případech nostrifikace dokladu o vzdělání vyžaduje vždy.

U neregulovaného povolání rozhoduje zaměstnavatel, zda kvalifikaci uzná jako dostatečnou. MPSV nicméně uvádí, že i tady se nostrifikace v odůvodněných případech vyžaduje. Tím odůvodněným případem bývá pobytové řízení: pokud je pro zaměstnaneckou kartu u dané pozice předepsána odborná způsobilost, posuzuje se doklad o vzdělání bez ohledu na to, že samotný výkon práce regulován není.

Praktický dopad je v pořadí kroků. Zaměstnavatel, který nejprve zajistí evidenci volného místa a podá žádost o kartu a teprve potom zjišťuje, zda je povolání regulované, může být v okamžiku podání bez přílohy, kterou nelze doplnit za týden. Mechaniku náborového řízení popisuje text česká zaměstnanecká karta a evidence volných míst.

Kdo o nostrifikaci rozhoduje

Příslušnost úřadu se řídí stupněm vzdělání, nikoli oborem. MŠMT uvádí, že žádosti o nostrifikaci zahraničních středoškolských vysvědčení vyřizují krajské úřady, zatímco u vysokoškolských diplomů rozhodují veřejné vysoké školy, které uskutečňují obsahově blízký studijní program.

Pro průmyslový a stavební nábor to znamená, že drtivá většina spisů končí na krajském úřadě, protože svářeči, elektrikáři a operátoři strojů přicházejí se středoškolským nebo učňovským dokladem. Žádost se podává podle místa pobytu nebo sídla zaměstnavatele, takže dva pracovníci ubytovaní v různých krajích mohou skončit u dvou různých úřadů s odlišnou dobou vyřízení.

Evropský režim uznávání odborné kvalifikace je samostatná cesta a zaměstnavatelé ji s nostrifikací často zaměňují. MPSV upozorňuje, že se týká především občanů EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a osob s trvalým pobytem. Pracovník z Nepálu nebo z Indie do něj nespadá a jeho doklad jde standardní nostrifikační cestou.

Ověření listin: apostila nebo superlegalizace

Zákon o pobytu cizinců požaduje, aby cizozemské veřejné listiny byly opatřeny vyšším ověřením, tedy apostilou nebo superlegalizací, nestanoví li mezinárodní smlouva jinak. Vyšší ověření se obstarává v zemi, která listinu vydala, a to je ta část procesu, kterou zaměstnavatel ovlivní nejméně a která nejčastěji rozhodne o termínu nástupu.

Pořadí je pevné: nejprve vyšší ověření v zemi původu, potom úřední překlad do češtiny, teprve potom podání žádosti o nostrifikaci. Kdo nechá diplom přeložit dříve, než je ověřen, obvykle překlad platí dvakrát, protože apostila se připojuje k listině a překládá se spolu s ní. U zemí, které nejsou stranou haagské úmluvy, jde místo apostily o superlegalizaci přes zastupitelský úřad ČR, což přidává další krok.

Zaměstnavatel z toho má dvě praktická vodítka. Kopii dokladu o vzdělání si vyžádá už při výběru uchazeče, ne po podpisu smlouvy, protože ze samotného dokladu je vidět, zda odpovídá pozici. A ověření řeší dříve, než pracovník zemi původu opustí, protože z Česka se apostila na cizí vysvědčení obstarává obtížně. Podmínky zaměstnavatele v garantovaném režimu shrnuje Program kvalifikovaný zaměstnanec 2026, přehled toho, co Werklist zajišťuje, je na stránce pro zaměstnavatele.

Nostrifikace je tedy dokladové řízení, které běží mimo pobytový spis, ale rozhoduje o tom, zda pobytový spis obstojí. Vyplatí se ji zařadit na začátek plánu náboru, do stejného kroku jako lékařskou prohlídku a cestovní doklad, a ne až mezi formality před odletem.